top of page

Den sedmý - Brooklyn Bridge, Broadway a svíčková!

Neděle v New Yorku se nesla v odpočinkovém duchu. Ráno jsme si došly na snídani – kafíčko a dezert nedaleko Brooklyn Bridge, kde jsme po tom chvíli seděly a koukaly na Manhattan a taky na modela, který zrovna pod mostem pózoval. Pak jsme si zapózovaly i my a šly dál podél břehu Hudson River. Na molech jsme pak narazily na různá sportoviště (bruslařský stadion, fotbalový stadion, dětská posilovna), která v neděli využívaly hlavně rodiny s dětmi.

Pak jsme se přesunuly metrem zpět na Manhattan. Jedním z hlavních bodů našeho dne byla také návštěva Grand Central Station, která je známa například svými staničními hodinami a je to nádraží s největším počtem nástupišť (44).

Odsud jsme se ale už obě těšily na další bod našeho dne a to návštěvu české restaurace v New Yorku – Café Prague, o které nám řekl již v rezortu náš kamarád Adam a od té doby jsme už nemyslely na nic jiného. :D

Bylo milé slyšet zase češtinu a pojíst české pokrmy, i když moje svíčková nebyla úplně úchvatná, bylo to po včerejší pizze jedno z nejlepších jídel za poslední tři měsíce. Lucka si dala guláš, který byl super, a popily jsme samozřejmě české pivo.

Z restaurace už jsme se každá chystala trochu jiným směrem. Lucka mířila na Empire State Building a já na představení na Broadway!

Než jsme se ale rozdělily, tak jsme ještě poseděly v Bryant Parku, který je pro mě jedním z nejlepších v New Yorku (hlavně kvůli knihovničkám, posezení i free wifi). Zde nás taky čekalo menší překvapení a pobavení zároveň… v klidu si sedíme a najednou kolem nás doslova prolétne svým typickým stylem Tomáš Sedláček. O autogram jsme si nestihly říct, neboť měl skutečně naspěch. :D

Večer na mě tedy ještě čekal asi nejlepší kulturní zážitek mého života. A i když mě lístek na Broadway vyšel asi na 180 dolarů, vidět z první řady asi nejslavnější muzikál Chicago, je absolutně nepopsatelný zážitek. A to ještě když vám na konci představení hodí hlavní představitelka Roxie umělou růži, která mi zůstala na památku. Úžasní byli nejenom herci/zpěváci/tanečníci, ale i celá atmosféra představení, kterou tvořili i lidé v hledišti. A na konci probíhaly takové ovace, které jsou srovnatelné se Staroměstským náměstím, když přijedou naši hokejoví mistři. :D

bottom of page