top of page

Vánoční trhy v Pešti a mlžné výhledy z Budína.

Třetí adventní víkend jsem se spolu se dvěma kamarády vypravila do hlavního města Maďarska Budapešti. K cestě jsme zvolili auto a cestu přes Rakousko. Cesta uběhla celkem rychle, ale dorazili jsme až téměř v jedenáct v noci. Vyráželi jsme totiž z Prahy až v pátek odpoledne, neboť jsem už zapojená do pracovního procesu, a tudíž se na mě muselo čekat, než si odkroutím těch pár hodin v práci. :)

Ubytování v centru Budapešti jsme našli přes Airbnb. Měli jsme pro sebe celý byt a snad jedinou vadou na kráse bylo to, že nám první noc úplně ne dobře fungovalo vytápění. To ale hned druhý den náš "domácí" Attila napravil.

Co by vás ještě mohlo zajímat, je jak je to v Budapešti s parkováním. Problém se zaparkováním jsme neměli. Kdo hledá, nějaké to místečko najde i v centru. Náš hostitel nám dokonce říkal, že parkování je o víkendu zdarma. Překvapením pak bylo, když jsme našli za stěračem obálku s pokutou. :O Všechno nám nakonec vysvětlili naši maďarští kamarádi, kteří říkali, že zrovna tahle sobota není víkend. Ano, čtete dobře, v Maďarsku prostě není každá sobota víkend! Měli jsme zrovna štěstí na nějakou pracovní sobotu, a tak jsme utržili pokutu. Kamarádi nám radili pokutu neřešit, prý by jí po cizincích nevymáhali. My jsme si ale říkali, že pokutu radši zaplatíme. Další překvapení ale nastalo v neděli, když jsme došli k autu a zjistili, že nám pokutu někdo z auta zase odendal (nebo ukradl, kdo ví).

Teď už se konečně dostávám k tomu, co jsme v Budapešti viděli. Sobotu ráno jsme začali snídaní v kavárně nedaleko našeho bytu. A následně jsme se posilněni kávou a dortíkem (v mém připadě) vydali přes Most Svobody (Szabadság híd) na druhou stranu Dunaje čili do tzv. Budy či Budína. Pokračovali jsme z ostra, a to výstupem na Gellértovu horu, na jejímž vrchu se tyčí maďarská Socha Svobody (Szabadság Szobor), za kterou se ještě schovává Citadela. Při výstupu jsme se alespoň trošku zahřáli, neboť víkend to byl neočekávaně sychravý, chladný a bohužel i mlžný, takže panorama Pešťi jsme měli trošku zahaleno mlhou.

Z hory jsme sestoupali o něco níž k Budínskému hradu. Odkud už jsme si to pelášili přes Széchenyiho most (známý jako Řetězový most) zpátky do Pešti.

Na druhém břehu Dunaje, jsme se pak zastavili u památníku maďarských Židů, kteří zde byli zabiti a vhozeni do vody za doby druhé světové války. Památník "Boty na břehu Dunaje" tvoří asi šedesát párů železných bot.

O kousek dál už se nachází pro mě ikona Budapešti a sídlo maďarského parlamentu tzv. Országház (Státní dům).

Dost už bylo kultury, a tak jsme se vydali přes Náměstí Svobody (Szabadság tér) k náměstí a Bazilice svatého Štěpána, kde na nás čekaly (jak jsme později zjistili) ty nejkrásnější advetní trhy v Budapešti. A co určitě na trzích nevynechat? Trdelník! Trdelníky dělají Maďaři v mnoha příchutích (rozuměj různé posypy a omáčky) a za cenu, která je běžná třeba v Praze, tu dostanete trdelník velký jako váš rukáv. :P

Trhů jsme tu prošli ještě několik, a to na Alžbětině náměstí, na náměstí Ference Deáka a ve Vacovské ulici (Váci utca). Váci utca je taková pražská Pařížská a byla tu skutečně hlava na hlavě. My jsme se ale nakonec probili zase zpět k Dunaji, kde se nám za sochou Malé princezny (Kiskirálylány) naskytl krásný pohled na osvětlený Budínský hrad.

Dalšího dne jsme se rozhodli poznat taje budapešťské MHD. První zážitek byla jízda “historickou” žlutou tramvají, která se pro mě stala novou ikonou Budapešti.

Využili jsme i služeb místního metra, a to hned nejstarší linky žluté M1, kterou jsme využili k cestě na Náměstí Hrdinů (Hősök tere), odkud už jsme se vypravili na cestu zpět domů. :)

bottom of page